KNU - Dnes již hodné holky :D

Nejnovější články

Pro tohle já nadpis nemám

5. února 2009 v 23:03 | Ely | oODotazy a upozorněníOo

Vím, že to tu bylo už dvakrát. Poprvé z důvodů vnitřích rozporů v KNU, podruhé z podobných důvodů dnešním. Tentokrát ale finálně. Už ne žádné "kdyby coby". Jsem kompletně přesunuta a zabydlena. A miluji to tam (Ó a jak!).
Promiňte mi, ale já už to déle nesnesu. Deníček je určen k vypsání niterných myšlenek a názorů, ne k tomu, aby si každý vesele početl, protože je adresa všeobecně známá.
Kvůli těmto nemohu mít dokonce ani svoji starou adresu, kterou jsem milovala a kam jsem se chtěla přesunout dřív - snadno uhodnutelná. Žádosti nové pouze na ICQ, děkuji.
Nechci tu vyhlašovat hiatus, loučím se jen já. I když dámy, přiznejme si, kolik z vás je stále aktivními členy klubu? Pro mne už NU vymřely.
Nikdy jsem nechápala lidi, kteří neváhali přesouvat své blogy jen kvůli tomu, že je známí odhalili. Já teď ale k nim budu patřit. A je mi z toho smutno. Nenávidím fakt, že se ani nebudu moct podepsat za sebe. Však víte, jak jsem trpěla i přezdívkou "Terry".
Tímto říkám "nashledanou" (jaképak "sbohem"?), moje drahé, moje milované.

Počet komentářů: 17

Velký černý otazník.

29. ledna 2009 v 14:20 | Ely (a Iš) | oOEmoceOo

*porušuje vlastní slib a přizpívá do emotivní rubriky, připravujíc se na to, že ji opět bude ve škole jistý jedinec citovat, načež se otáčí vzhůru a prosí Boha (Manu) o možnost IP banu*
Povídáme si tak s Iškou a opět se podivujeme nad tím, jak můžou být lidi tak odporní (Sakura: "svině!") Přemýšlím, kdo z nás dvou je zklamaný a naštvaný více. (Sakura: "Co si myslím o lidech - ***, ***, ***.."). Přestávám přemýšlet a uznávám Išku vítězem.
Myslím že v tento den bych správně měla skákat po pokoji a řvát "Samé! Samé!" a mít takovou radost jako v ten okamžik, kdy jsem ten papír (zarámuju si ho ^^) poprvé dostala do rukou, bohužel by okolí asi muselo mít trochu taktu.

~.~
Nad hlavou nosím už několik let jeden velký otazník a stále přemýšlím, jak bych se zachovala v situacích, které prožívají jiní a jestli bych si vůbec troufla říkat věci, které oni říkají běžně.
Stáhla jsem Išku do polodeprese s sebou, řekla bych, z jejích nadšených smajlíků bylo po pěti minutách tečkování.. (začínám nesnášet její třídu i za ní ^^)
Myslím, že je opravdu umění v krátkém rozhovoru urazit jedincovo oblečení, zájmy, snahy a povahu. Bohužel když už tomu říkám umění, přirovnala bych to asi k Picassovým malbám, ty taky moc nemusím.

Uf, během psaní se vždy odreaguju.. i Iška se už směje a nadšeně projíždí Manovy fotky z mládí a posílá odkazy (Nezvyklé :D Odkazy posílá často a já jí za to miluju, ale ten objekt zájmu bych u ní nečekala ^^ Ona na mužatky nebývala :D)
Myslím, že se najím a vydám se na cestu, čeká mě překlad anglického vydání "Poslední Mohykán" :D Asi jsem opravdu pošuk, dělat to téměř dobrovolně :3
Chci znát vaše vysvědčení, slyšíte? A chci číst vaše články, vy líné NU! ^^

P.S. Ano, Infernal Princess má pravdu, nezasvěcený nepochopí. Dobře, uznávám, že z tohodle všeho by nebyl moudrý ani zasvěcený.. ale vypsala jsem se, to se počítá, ne? :D Třeba mé články přeskakujte, veškeré smysluplné psaní si schovávám na něco jiného :3
P.P.S. Jinak, Ivon, to už ten blog potom rovnou můžeme přejmenovat na "Elyiny nepochopitelné zápisky a předstíraná nepřítomnost ostatních NU". Sice delší, ale výstižné :P
P.P.P.S. Děti, nikdy nezkoušejte překládat Posledního Mohykána. Je to extrémně nezáživné, což dokazuje fakt, že jsme při prvním překladu skončily u hraní přisprostlého stínového divadla :D
P.P.P.P.S. Ano, tomuhle se říká edit článku. A nekonečné post scriptum :D

Počet komentářů: 8

Já nejsem zdravá! Já jsem krokodýl!

19. ledna 2009 v 11:58 | Ely | Emoce

(Přísahám poslední můj článek dokud nenapíše někdo jiný 0:3)
Roztřeseně přemýšlím, kolik nervů už naši rodinu stála mámina práce. A přemýšlím, jak mě vůbec mohly vzrušit jakékoli jiné malicherné starosti a radosti. Jak jsem se mohla rozzuřit kvůli několika stovkám a jiným drobnostem. Když tohle je (hned po mém chrupu 0:) nejdůležitější. Kdykoli se v práci něco kazilo, všichni jsme byli na nervy. A když se něco povedlo, radostí jsem brečela snad ještě více než máti. A pak přišla finanční krize. Velké propouštění, což jste se mohli v novinách dočíst. Největší ovšem v Nákupu, což už jste se asi nedočetli. A tam pracovala máma. S každým dalším kapesným to bylo "Berte, dokud ještě něco mám." Bylo to docela jasné, že tam nevydrží.. nově přeřazená.. na sklad, do nákupu. A tak se tu teď topím v slzách. Ale víte co? Směju se u toho. Někdo se o ni postaral. Hledím na strop, já, velký ateista, a děkuju Bohu ("Díky Mano").
~
Hmm, z jiného soudku - také si všímáte, jak se s každým dalším rokem čas zrychluje? Jako dítě se člověk divil, když dospělí říkali, že čas letí. Zajímalo by mě, jakých obrátek to ještě může nabrat O.o
~
Miluju muže, který zemřel 3. července 1973. A vůbec mi to nevadí ^^

Ely (Sakuře): Miluju uchlapa, který žil před čtyřiceti lety a ty někoho, kdo už se obrátil v prach. Skvělý duo.
~
Mimi si je pravděpodobně vědom ultimátu. Od onoho incidentu nic nerozkousal, čas teď tráví tak, že mě ignoruje >:(

P.S. Nadpis nemáte nikdy šanci pochopit 0:)

Počet komentářů: 14

Nikdy více!

15. ledna 2009 v 17:25 | Ely | oOTak co bylo dneska?Oo

Augrh! Kdyby se naštvanost stejně jako v kreslených groteskách projevovala stoupající červenou barvou na mém těle, měla bych teď stoupající linii někde na čele. Jak mě vůbec kdy mohlo napadnout jít nakupovat na burzu?
Věci tak odporné a tak nekvalitní a novinka - tak drahé! Chtěla jsem normální černé kalhoty a černý svetr. Odešla jsem s odpornými černými kalhotami a nechutným svetrem, přičemž mě dvě prodavačky a máti přesvědčovaly o kráse daných věcí. Tolik peněz.. tolik peněz! Raději bych si s prominutím nechala za ně nastřelit levou dvojku (Kdybych zatáhla za svou, zůstane mi v ruce. A pak věřte prohlášením typu "Nejlepší zubař v Orlové". V šestnácti mám po zubu.) Vrrr! A ještě od těch prodavaček poslouchat věty typu "Ale ne.. zase tak velká stehna v tom nemáte" (Z oběžné dárhy jdou vidět dvě věci. Velká čínská zeď a má stehna.) nebo "Já nechápu, proč ty mladé děvčata teď pořád chodí v černé" (Protože je elegatní, krávo..), po čemž se cítím jako třináctileté emo.
Já zuřila tak, že jsem si do krve rozkousala ret, o čemž mi, mimochodem, zapomněli ostatní říci, takže jsem musela působit jako prozrazený upír *přemýšlí o vhodnosti vložení nasraného ICQ smajlíka*
Po třech a půl hodinách dobrovolného pobytu ve škole by si myslím člověk zasloužil klid a ne takové nervové cvičení. Svaté Aukro.

P.S. Chodí u nás víla zubnička? Vyměňují se za peníze jen mléčňáky, nebo se počítají i ty druhé?

Počet komentářů: 10

Píšíc na předpotopní klávesnici, trpím.

11. ledna 2009 v 10:27 | Ely | oOOstatníOo

Ely ráno vstane, zakřičí si na máti, že jí opět vzbudila, vrátí se do pokoje a zapne počítač. A ono nic. Zapne znova a nic. S podezřívavým výrazem se přikrčí a hle, nesvítí dioda, signalizující, že je počítač zapojený. Zaleze dozadu pod stůl a zjistí, že si včera asi králíček zašel na návštěvu do jejího pokoje, přestože až moc dobře ví, že ke kabelům nesmí. Ely tedy píše tohle na klávesnici z roku X (můj drahý bezdrátový set..), ovládá tabletovou myškou (mami..) a tiše zuří. Přívodní kabel si vytáhla z bratrova počítače a modlí se, aby u síťového byla překousaná jen izolace. V duchu si říká, že dotknout se králíček kabelu od kytary nebo comba, asi už by bylna pekáči.
A tak, zrovna když se naučil chodit na Kočkolit, chodit po klouzavém povrchu, hrát si na honěnou (♥) a panáčkovat při podávání jídla, rozhodla se máti, že jsme domácnost až příliš závislá na kabelech a musíme dát miláčka Mimiho pryč..
Myslím že jsem ještě nestihla zpracovat všechny informace, protože jsem si k tomu ještě ani neutvořila názor, natož emoci, která by se s tímto rozhodnutím pojila. Každopádě pokud by tu byl někdo z mého okolí se zájmem o netradičně zbarveného hebounkého zakrslého odčerveného králíčka..

Počet komentářů: 11

Kdo nevidí, nechť po klávese F5 sáhne :3

30. prosince 2008 v 19:33 | Ely | oODotazy a upozorněníOo

Doufám, že mi za tohle nikdo neublíží :3 Nezabralo mi to ani tak dlouho jako obvykle a považuji to za decentní oranžový vzhled :D Trochu uzší než obvykle (odmítám už na to sahat, proto ^^), snad ale koukatelný. Fotografie tradične zachována :3
Nepřátelé nového layoutu nechť po mně házejí cokoli krom sněhových koulí ^^

Počet komentářů: 13